Před 607 lety - 30. května 1416 - byl v Kostnici upálen pravoslavný mučedník a český učenec JERONÝM PRAŽSKÝ.
(Přiložena ilustrace kroniky Ulricha Richenthala z 15.století)
"Bože na výsostech, rozpomeň se na námahu Jeronýma Pražského, který našel původní řády Církve Tvé ve svatém pravoslaví a skončil proto na hranici." (Gorazdův sborník)
Jeroným Pražský, věrný žák a přítel mistra Jana Husa, měl vynikající vzdělání, jímž předčil i svého učitele (tři tituly magistra na zahraničních univerzitách). Zapůsobil na něho i slovanský klášter v Praze, kde se sloužilo západním obřadem, ale starým slovanským jazykem. Jeho existence připomínala Čechům jejich slavnou náboženskou historii: slovanské křesťanství kvetoucí v dobách sv. Václava a Ludmily i Sázavský monastýr.
V roce 1403 vykonal Jeroným pouť do Svaté Země. V anglickém Oxfordu se seznámil s magistrem Petrem Paynem, který přišel do Čech a stal se diplomatem husitů. Payne posléze navštívil Cařihrad, aby zahájil jednání husitů s Konstantinopolským patriarchátem ohledně sjednocení s pravoslavím. V Cařihradě přijal tento vyslanec Pražanů pravoslavnou víru a své nové jméno: Konstantin Anglik (Konstantin Platris, zvaný Tzesis – Anglikos, tedy Čech – Angličan).
V roce 1412 se Jeroným vydal do Polska a na severozápadní Rus, kde se zřekl příslušnosti k západnímu křesťanství a stal se pravoslavným křesťanem.
Kostnický sněm ho poté obžaloval, že se na Litvě a na Rusi přidal na stranu pravoslavných; byl též obviněn z – před latinským duchovenstvem neskrývaných – sympatií k východní církvi a jejím obřadům. Účastnil se pravoslavných bohoslužeb a modlil se před svatými ikonami. Zachoval se jeho výrok: „Víra Rusů je dokonalá.“ Přijal i pravoslavný zevnějšek a nechal si narůst dlouhé vlasy a vousy. Knížeti Vitoldovi radil, aby se spolu se svým národem stal pravoslavným. Jeroným mu řekl, že i český národ se musí rozhodnout pro tento krok. Dále je znám jeho výrok: „Čechové pocházejí od Řeků“ (myslel to samozřejmě duchovně a ve vztahu k cyrilometodějské misii). Nebo: "Svatosvatý národ český má být v české zemi hlavou, ne ocasem."
O jeho chování se dozvěděli v Evropě. Věrnost k poznané pravdě přivedla i jeho za přítelem Husem na kostnickou hranici, na které byl upálen 30. května 1416. Když ho vedli na hranici, zpíval: „Věřím v jednoho Boha...“ a písně k Přesvaté Bohorodici. Před smrtí se modlil: „V ruce Tvé, Pane Bože, poroučím duši svou. Pane Bože všemohoucí, smiluj se nade mnou! Rač mi odpustit hříchy, neboť Ty víš, že jsem Tvou Pravdu velmi miloval!“
Δεν υπάρχουν σχόλια:
Δημοσίευση σχολίου