Podle historických pramenů byla svatá OROSIE dcerou knížete Mstislava, který zahynul v bojích s Franky a stala se schovankou kněžny Ludmily. Spolu s ní byla i pokřtěna. Na žádost aragonského krále, prostřednictvím papeže Jana VIII., ji doporučil svatý Metoděj jako vhodnou nevěstu pro prince Fortunia Garése, který se chystal nastoupit na trůn.
Šestnáctiletá moravská princezna se v září roku 880 vydala na dalekou a nebezpečnou cestu za svým neznámým manželem, se kterým byla oddána „v zastoupení“, (což tehdy nebylo ve vládnoucích kruzích výjimkou), aby se stala dobrou královnou Aragonie. Ale Bůh ji chtěl proslavit jiným způsobem. Na cestě, již téměř před cílem, byla zajata maurskými nájezdníky, jejichž vůdci se zalíbila. Dal pobít její doprovod a nutil ji, aby odmítla ruku svého manžela a přijala islám. Když neuspěl, dal ji rozsekat.
Mladý král se o celém neštěstí dověděl pozdě a tak mu nezbývalo, než pohřbít její ostatky na místě mučednické smrti a pronásledovat maurské vrahy. Vládl pak ještě dalších dvacet let, ale už se nikdy neoženil.
Dva roky po mučednické smrti princezny Orosie našel jeden pastýř za podivuhodných okolností její ostatky, o které se podělila města Yebra a Jaca. Vůně jejích ostatků prý léčila nemocné.
V Čechách upadlo její jméno v zapomenutí, ale Španělé, Francouzi a Italové ctí její památku 25. června při svátku Fiesta Santa Orosia. Bylo by jistě vhodné, abychom se nenechali zahanbit jejími ctiteli z dalekým zemí.
autor: jer. Jan Týmal
Δεν υπάρχουν σχόλια:
Δημοσίευση σχολίου